Vyhodnocení kinetiky VO2 v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření u kardiologicky nemocných – význam a klasifikace


An assessment of VO2 kinetics in the recovery phase of cardiopulmonary exercise test in patients with heart disease – importance and classification

The article reviews the course of VO2 in the phase of recovery kinetics of oxygen uptake (VO2rec) cardiopulmonary exercise test. VO2rec kinetics cannot be completely defined using a single parameter. The article describes the three most frequently used methods: %VO2-REC2, T1/2 VO2rec and TC VO2, and provides detailed procedures of their analysis. The three aforementioned parameters are also at the heart of our classification of VO2rec. The method %VO2-REC2 is an essential one, in our view, since its prognostic significance is proven and it can be also easily applied only based on a data record of the cardiopulmonary exercise test. %VO2-REC2 should be seen, together with VO2peak, VE/VCO2 slope and exercise oscillatory ventilation (EOV) – as one of the four elementary prognostic markers establishing an advanced chronic heart failure.

Key words:
cardiopulmonary exercise test – chronic heart failure – prognosis – recovery kinetics of oxygen uptake


Autoři: Leona Mífková ;  František Várnay ;  Pavel Homolka ;  Petr Dobšák
Působiště autorů: Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2017; 63(2): 107-113
Kategorie: Přehledné referáty

Souhrn

Článek přehledně popisuje průběh příjmu kyslíku v zotavovací fázi (VO2rec) spiroergometrického vyšetření. Kinetiku VO2rec nelze komplexně definovat jediným parametrem. V článku jsou popsány 3 nejčastěji používané metody: %VO2-REC2, T1/2 VO2rec a TC VO2 s detailním popisem postupu jejich analýzy. Na těchto 3 parametrech je také založena námi používaná klasifikace VO2rec. Za základní metodu považujeme %VO2-REC2, protože má prokázaný prognostický význam, a navíc se dá jednoduše stanovit pouze z datového protokolu spiroergometrického vyšetření. %VO2-REC2 by měl patřit spolu s VO2peak, VE/VCO2 slope a oscilující ventilací při zátěži (EOV) do základní čtveřice prognostických markerů u pokročilého chronického srdečního selhání.

Klíčová slova:
chronické srdeční selhání – kinetika VO2 recovery – prognóza – spiroergometrické vyšetření

Úvod

V zátěžové fázi spiroergometrického vyšetření se hodnotí řada parametrů, z nichž některé mají u kardiologicky nemocných i prognostický význam – např. VO2peak (maximální dosažený příjem kyslíku), VE/VCO2 slope (strmost přímky lineární závislosti minutové ventilace na změnách výdeje oxidu uhličitého) nebo EOV (oscilující ventilace při zátěži). Mezi prognosticky významné parametry hodnocené v zotavovací fázi (recovery) spiroergometrického vyšetření patří také kinetika poklesu příjmu kyslíku (VO2rec) a kinetika poklesu srdeční frekvence (HRrec), graf 1. Hodnocení HRrec je velmi jednoduché, za 2 min by měla klesnout srdeční frekvence o 24 tepů a více [1,2].

Vzorový průběh příjmu kyslíku, výdeje oxidu uhličitého a srdeční frekvence v zátěžové a zotavovací fázi
Graf 1. Vzorový průběh příjmu kyslíku, výdeje oxidu uhličitého a srdeční frekvence v zátěžové a zotavovací fázi
VO2 – příjem kyslíku VCO2 – výdej oxidu uhličitého W – výkon ve wattech SF – srdeční frekvence

Pokles srdeční frekvence v zotavovací fázi je odrazem vzájemné rovnováhy vegetativního nervového systému, tedy mírou navození vagotonu, a poklesu aktivity sympatiku. Tento článek by měl nabídnout přehled problematiky týkající se kinetiky příjmu kyslíku v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření, postup analýzy a vytvoření klasifikačního schématu kinetiky VO2rec. V české literatuře není tato problematika přehledně a podrobně zpracována, proto bude uveden detailnější postup vyhodnocení kinetiky VO2rec.

V zotavovací fázi klesají různou rychlostí i ostatní parametry sledované v zátěžové fázi (výdej oxidu uhličitého – VCO2, minutová ventilace – VE, poměr respirační výměny – RER a další odvozené hodnoty), ale jejich kinetika se rutinně nevyhodnocuje.

Délka zotavovací fáze, která se hodnotí při spiroergometrii, bývá zpravidla 3–5 min. Proto minimální délka záznamu recovery by měla být 3 min, optimální 4–5 min, případně ještě delší, pokud lze očekávat významně zpomalenou zotavovací fázi.

Vyhodnocení kinetiky VO2 v recovery

Během zátěžové fáze spiroergometrického testu vzniká kyslíkový dluh, který je v zotavovací fázi postupně uhrazován aerobním metabolizmem. Kyslík je v zotavovací fázi potřebný k obnově zásob vysokoenergetických fosfátů (ATP) a kreatinfosfátu (CP), resaturaci myoglobinu a později ke zpracování laktátu (LA).

Kinetiku VO2rec nelze komplexně definovat jediným parametrem. Graficky zobrazený celý průběh VO2 během zotavovací fáze má polynomický charakter (křivka má více vln), graf 2.

Graf průběhu příjmu kyslíku v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření
Graf 2. Graf průběhu příjmu kyslíku v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření
VO2– příjem kyslíku VO2rec – příjem kyslíku v recovery referVO2max – predikovaná hodnota maximálního příjmu kyslíku dle Wassermana VO2klid – klidová hodnota příjmu kyslíku poExp VO2rec – průběh příjmu kyslíku po skončení exponenciálního úseku křivky VO2rec polyn – trendová křivka polynomické funkce expon – exponenciální trendová křivka R2 – koeficient spolehlivosti

Polynomická trendová křivka na grafu 2 je zobrazena zeleně a je vidět, že shoda datových bodů s trendovou křivkou je dokonalá (R2 = 0,999). Z grafu je zřejmé, že průběh celé VO2rec neodpovídá černě označené hypotetické exponenciální trendové křivce (R2 = 0,973).

Kinetika VO2rec má několik fází s odlišným průběhem u zdravých, ale zejména u nemocných.

Časná fáze VO2rec (úsek plató)

Časná fáze VO2rec (úsek plató) začíná okamžikem ukončení hlavní zátěže. U zdravých osob může začít okamžitě po ukončení hlavní zátěže strmý pokles VO2 (graf 1), ale u nemocných a nezřídka i u zdravých bývá v této fázi častěji úsek hodnot VO2 charakterizovaný jen mírnými změnami hodnot VO2 nepřesahujícími 30 ml/min mezi 2 body při 10sekundových intervalech zobrazení dat. Takovou iniciální část jsme nazvali plató VO2rec (na grafu 2 je označena kolečky a trvá zde 20 s). Nejméně častým případem je přechodný vzestup hodnot VO2 o více než 30 ml/min VO2 za 10 s nazývaný jako pokračující vzestup [3], overshoot nebo překmit. Úsek plató končí v místě, kde začíná pokles VO2rec dosahující rozdílu nejméně 40 ml/min.

Délka plató VO2 se v časné fázi recovery stanoví tak, že se v tabulce dat porovnávají po sobě jdoucí hodnoty VO2 v recovery a zjistí se, kdy se objeví diference (pokles) mezi dvěma po sobě jdoucími body větší než 30 ml/min (plató tedy končí při poklesu VOnejméně o 40 ml/min). Délka plató VO2 v iniciální části recovery se může významnou mírou podílet na prodloužení (zpomalení) kinetiky VO2rec.

Fáze exponenciálního poklesu VO2 v recovery

Až po ukončení úseku plató začíná strmý pokles VO2rec, který má exponenciální charakter (na grafu 2 jsou tyto body označeny kosočtverci). Exponenciální pokles VO2rec může začít u zdravých osob krátce po ukončení hlavní zátěže (iniciální fáze plató je 0–20 s), ale u nemocných může začínat až po 30–60 s trvajícím plató VO2.

Exponenciální část křivky na grafu 2 zobrazuje graf 3.

Graf exponenciální části křivky poklesu příjmu kyslíku v recovery
Graf 3. Graf exponenciální části křivky poklesu příjmu kyslíku v recovery
VO2 – příjem kyslíku VO2rec – příjem kyslíku v recovery refer VO2max – predikovaná hodnota maximálního příjmu kyslíku dle Wassermana VO2klid – klidová hodnota příjmu kyslíku expon (VO2rec) – exponenciální část průběhu křivky VO2rec R2 – koeficient spolehlivosti

Na grafu 3 je trendová křivka datových bodů VO2rec označena černou barvou. Má exponenciální charakter a je dobrá shoda mezi datovými body a křivkou (datové body leží na trendové křivce). Mírou shody je koeficient spolehlivosti R2, který by měl být pro tento účel > 0,97 (na grafu 3 je R2 = 0,985).

K hodnocení fáze exponenciálního poklesu VO2rec je potřebná vypočítaná rovnice exponenciální funkce a zobrazení jejího grafu (graf 3). Doba úseku pro konstrukci a hodnocení exponenciální trendové křivky by měla být optimálně 120 s, protože po 120 s od začátku tohoto úseku již trendová křivka průběhu VO2rec nemusí mít nadále exponenciální charakter, ale spíše polynomický, jak ukazuje graf 2. Příslušné body po ukončení exponenciální části křivky jsou v grafu 2 označeny šedými čtverci a zkratkou poExp VO2rec. Pro ně již neplatí pravidla platná pro exponenciální funkci, resp. křivku.

Podle exponenciální křivky a její regresní rovnice se hodnotí strmost poklesu VO2rec v tomto úseku. Mírou strmosti poklesu VOje časová konstanta (time constant) monoexponenciální křivky VO2 recovery. Časová konstanta je obvykle označována jako TC VO2 [4], ale v písemnictví jsou uváděny i jiné zkratky např. T (VO2) [5], EPOCτ (excess post-exercise oxygen consumption – time constant) [6], tRec (time constant of recovery) [7], tRec VO2 (time constant of decay of VO2) [8]. Časová konstanta (TC VO2) charakterizuje strmost poklesu příjmu kyslíku v recovery a je jednou z metod k hodnocení kinetiky VO2 v recovery.

TC VO2 se vypočítá ze zlomku 1/hodnota exponentu. Na grafu 3 je TC VO2 = 1/0,00836 = 120 (s). Znaménko minus před exponentem znamená, že funkce je klesající.

Exponenciální křivku charakterizují dva důležité parametry (body). Horní bod (na grafu 3 je 2 344 ml/min) odpovídá místu, kde se exponenciální křivka dotýká osy y (tj. hodnota blížící se VO2peak), tedy odkud začíná křivka klesat. Druhým parametrem je časová konstanta TC VO2, která určuje čas, za který poklesne VO2 na 63 % asymptoty neboli na 37 % VO2peak (na grafu 3 je TC VO2 120 s). Hranice normy TC VO2 se v různých studiích liší; jako horní mez se uvádí 120–140 s. Pavia [8] uvádí ve své studii v kontrolní skupině zdravých osob časovou konstantu 90 ± 27 s. Obecně platí, že čím je TC VO2 delší, tím je pokles méně strmý a kinetika VO2rec je pomalejší, tedy horší.

Konstrukce exponenciální křivky a výpočet TC VO2 ale není standardní součástí softwarového vybavení spiroergometrie. Vyžaduje export dat ze softwaru počítače řídícího spiroergometrii a následný import do editoru MS Excel nebo jiného speciálního programu, v němž se vytvoří graf, vypočítá rovnice exponenciální funkce a koeficient spolehlivosti R2 k posouzení míry shody datových bodů a trendové křivky. Celý proces může být i pro zkušeného uživatele s dobrým softwarovým vybavením časově náročný. Takže z praktického hlediska bude vyhrazen zejména pro pracoviště cíleně se zabývající problematikou VO2 recovery. Pro rutinní spiro­ergometrické vyšetření není výpočet TC VO2 nezbytně nutný, pro posouzení kinetiky VO2rec stačí dva další parametry uvedené níže.

Kinetiku VO2rec v časné fázi i ve fázi exponenciálního poklesu lze hodnotit dalšími 2 metodami, k jejichž výpočtu stačí protokol spiroergometrického vyšetření (není třeba konstrukce exponenciální křivky):

1. Pokles VO2 v recovery za 2 minuty vyjádřený v ml/min (VO2-REC2) nebo lépe v procentech (%VO2-REC2)

Pro výpočet VO2-REC2 se v protokolu spiroergometrického vyšetření zjistí hodnota VO2peak a aktuální hodnota VO2 na konci 2. minuty recovery. Jejich diference ukazuje o kolik ml/min klesla hodnota příjmu kyslíku z peak hodnoty VO2 za 2 min a vypočítá se podle vzorce:

VO2-REC2 (ml/min) = VO2peak – VO2 v 2. minutě recovery

Prognosticky nepříznivý pro pacienty s chronickým srdečním selháním (dále CHSS) je podle Queiróse [9] pokles VO2 (difVO2) ve 2. minutě zotavení o méně než 8 ml/min/kg. Názornější a lepší formou, než absolutní hodnota VO2-REC2, je procentuální vyjádření poklesu příjmu kyslíku v recovery za 2 min vzhledem k VO2peak (%VO2-REC2), které se určí podle vzorce:

%VO2-REC2 = (VO2-REC2/VO2peak) × 100

Ukazuje, o kolik procent klesla hodnota příjmu kyslíku z VO2peak za 2 min [10]. Při normálním průběhu VO2rec by měl příjem kyslíku poklesnout za 2 min z VO2peak minimálně o 50 %. Pokud je pokles příjmu kyslíku za 2 min < 30 % z VO2peak, jedná se o závažnou poruchu kinetiky VO2rec se špatnou prognózou u pacientů s pokročilým CHSS. Pokles VO2rec tohoto stupně má dokonce větší prognostickou významnost než pokles VO2peak ≤ 12 ml/min/kg [10].

2. Poločas VO2rec (T1/2 VO2rec)

Nejčastěji je označován zkratkou T1/2 VO2 [11,12], ale v písemnictví se objevují i jiné zkratky – např. 1/2pVO2 [7] nebo t1/2 [13]. Poločas T1/2 VO2rec je čas vyjádřený v sekundách, který je třeba k poklesu VO2 na 50 % z VO2peak. Pro jeho stanovení je nutná znalost hodnoty VO2peak a dostupnost všech 21 hodnot VO2rec za dobu prvních 210 sekund zotavení. Zjistí se, za jakou dobu klesne VO2rec na hodnotu odpovídající 50 % VO2peak. Normální čas poklesu VO2 na 50 % VO2peak by měl být 110-115 (až 120) s. Prodloužený T1/2 VO2rec svědčí o abnormálním transportu a/nebo využití kyslíku. Zdánlivou limitací by mohlo být, že u výrazně patologicky prodloužené kinetiky je poločas velmi dlouhý, může přesahovat délku 3, nebo dokonce i 5 min, tj. délku obvyklé registrace VO2 recovery [10]; ovšem pokud VO2 recovery neklesne během 3,5 minut (= 210 s) na 50 % VO2peak, potom jde již stejně o nejhorší klasifikační třídu D (T1/2 VO2rec > 200 s).

Klasifikace kinetiky VO2 v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření

V dostupné literatuře jsme nenašli klasifikaci, která by jednoduchým způsobem charakterizovala kinetiku VO2rec. V několika studiích jsou sice uváděny průměrné hodnoty T1/2 VO2rec a TC VO2 u skupin pacientů s ChSS, ale hodnoty se dosti významně liší a skupiny jsou obtížně srovnatelné.

Námi navržená a používaná klasifikace je založena na kombinaci 3 nejčastěji užívaných metod posuzování kinetiky VO2rec, a to %VO2-REC2, T1/2 VO2rec a TC VO2. Kritéria jednotlivých tříd jsou uvedena v tab 1. Za základní metodu považujeme %VO2-REC2, protože má prokázaný prognostický význam a lze ho stanovit i při registraci recovery trvající relativně krátkou dobu (nejméně 2 min). Fortin [10] ukázal, že pokles VO2 na konci 2. min recovery o méně než 30 % z VO2peak je nezávislým ukazatelem morbidity a mortality u pacientů s pokročilou formou ChSS. Touto hodnotou je charakterizována naše klasifikační třída D. Na druhé straně pokles VO2 více než o 50 % z VO2peak na konci 2. min recovery odpovídá normální kinetice VO2rec (naše klasifikační třída A).

Tab. 1. Klasifikační třídy kinetiky příjmu kyslíku v recovery
Klasifikační třídy kinetiky příjmu kyslíku v recovery
VO2rec– příjem kyslíku v recovery % VO2-REC2 – pokles příjmu kyslíku v recovery za 2 min vyjádřený jako procento z VO2peak T1/2 VO2rec – čas, za který klesne příjem kyslíku v recovery na polovinu z VO2peak TC VO2 – časová konstanta charakterizující strmost poklesu příjmu kyslíku v recovery

K ověření použitelnosti této navržené klasifikace jsme provedli podrobnou analýzu kinetiky VO2rec u 69 spiroergometrických vyšetření provedených na našem pracovišti. Z toho bylo 11 vyšetření zdravých sportovců sloužících jako kontrolní skupina pro stanovení třídy A a 58 vyšetření kardiologických pacientů v období od dubna do listopadu roku 2016. Byli to pacienti zařazení do ambulantního programu kardiovaskulární rehabilitace, který na našem pracovišti probíhá již 18 let [14].

Všichni vyšetřovaní absolvovali rampový spiroergometrický test na bicyklovém ergometru (Ergoselect, Ergoline) s analyzátorem krevních plynů (Power Cube, Ganshorn Medizin Electronic) a se záznamem 12svodoveho EKG (AT-104 PC, Schiller). Spiroergometrický test byl proveden do symptomy limitovaného maxima rampovým protokolem s takovou strmostí vzestupu zátěže, aby byl zátěžový test ukončen po 8 až 12 min. Po ukončení zátěžové fáze spiroergometrického vyšetření pokračovala zotavovací fáze trvající průměrně 3,5 min s nepřerušenou registrací respiračních parametrů. U velmi výkonných sportovců byla preferována aktivní recovery s nízkou zátěží (10 % z maximální zátěže), u pacientů pasivní recovery (loadless pedaling při zátěži 0 W).

Výstupní data ze spiroergometrie byla prezentována v 10sekundových intervalech umožňujících dostatečně detailní zobrazení průběhu recovery (delší intervaly – např. 30 s – jsou nevhodné pro správnou a dostatečně detailní analýzu).

Po ukončení zátěžové fáze testu, kromě obvyklého způsobu vyhodnocení, byla provedena navíc podrobná analýza kinetiky VO2rec všemi 3 výše popsanými metodami. Výpočet %VO2-REC2 a T1/2 VO2rec byl proveden z datové tabulky. Pro hodnocení TC VObyla data exportována do editoru MS Excel (verze 2016), provedena konstrukce grafu průběhu VO2rec, výpočet regresních rovnic, koeficientu spolehlivosti R2 a kalkulace TC VO2. Na základě dosažených hodnot byla dle kritérií uvedených v tab. 1 provedena klasifikace kinetiky VO2rec pro každou metodu samostatně.

Do závěrečného hodnocení byla zahrnuta jen spiroergometrická vyšetření ukončená s dostatečným metabolickým vytížením (poměr respirační výměny RERpeak ≥ 1,10). Vyloučeno bylo 14 vyšetření, u kterých byl test ukončen při neúplném metabolickém vytížení (RERpeak < 1,10). V této skupině byly klasifikační třídy VO2rec určené při submaximální zátěži zastoupeny následovně: třída A byla 7krát, třída B 4krát, C 1krát, D 2krát. Jediným důvodem vyřazení těchto 14 testů ze statistického zpracování bylo, aby předčasně ukončené zátěžové testy nezkreslily dosaženou hodnotu VO2peak, a tím procento z referenční hodnoty VO2max v jednotlivých třídách. Určené klasifikační třídy VO2rec jsou totiž platné i při submaximální zátěži, protože kinetika VO2rec u submaximálních testů (RERpeak 1,00–1,09) je srovnatelná s kinetikou VO2rec testů s maximálním metabolickým vytížením [10].

Tab. 2 ukazuje, že se vzrůstající tíží poruchy kinetiky VO2rec (posuzované dle klasifikačních tříd) klesá maximální aerobní kapacita (dosažené % predikované VO2max dle Wassermana) [15]. Prodlužuje se délka plató VO2 v časné fázi recovery (třída A má délku plató 0–20 s oproti 30–60 s plató u třídy C a D). Zhoršení kinetiky VO2 v recovery se projeví zpomaleným poklesem VO2rec za 2 min, tj. snižováním %VO2-REC2 a prodlužováním T1/2 VO2rec i TC VO2.

Tab. 2. Klasifikace vyšetřovaných osob dle parametrů sledovaných v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření
Klasifikace vyšetřovaných osob dle parametrů sledovaných v zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření
%VO2-REC2 – pokles příjmu kyslíku v recovery za 2 min vyjádřený jako procento z VO2peak T1/2 VO2rec– čas, za který klesne příjem kyslíku v recovery na polovinu z VO2peak TC VO2 – časová konstanta charakterizující strmost poklesu příjmu kyslíku v recovery

Při hodnocení kinetiky VO2rec podle všech 3 uvedených metod jsme také sledovali, zda bude u konkrétního pacienta shoda jednotlivých klasifikačních tříd (např. B–B–B).

Z 55 hodnocených spiroergometrických testů byla úplná shoda všech 3 klasifikačních tříd ve 47 případech (85 %). Ve zbývajících 8 případech byla shoda 2 klasifikačních tříd, 3. třída odpovídala sousedící třídě (např. A–A–B) – v těchto případech byla celková klasifikace u daného pacienta určena dle většinového pravidla. Nikdy se nestalo, že by se klasifikační třídy lišily o 2 stupně (např. A–A–C). Z 55 vyšetření byla v 53 případech (96 %) výsledná klasifikace shodná s klasifikací dle metody %VO2-REC2.

Která metoda hodnocení VO2rec je tedy nejlepší?

  1. Metoda %VO2-REC2 poskytuje dobrý obraz kinetiky VO2 v recovery a pro běžnou praxi je vhodná jako základní metoda k hodnocení míry poklesu VO2 v recovery. Hodnota %VO2-REC2 sice není přímo uvedena v protokolu spiroergometrického vyšetření, lze ji však snadno vypočítat. K výpočtu stačí najít v protokolu spiroergometrického vyšetření pouze 2 hodnoty, a to VO2peak a aktuální hodnotu VOve 2. minutě zotavení. Diference těchto 2 hodnot je vyjádřením VO2-REC2 v absolutní hodnotě (ml/min), z které se pak určí poměr diference k VO2peak, a tím %VO2-REC2. Metoda %VO2-REC2 má navíc prognostický význam u pacientů s pokročilým CHSS, u kterých by měla být standardně použita.
  2. Metoda stanovení poločasu T1/2 VO2rec vyžaduje dostupnost všech hodnot VO2 za dobu prvních 210 sekund zotavení. Zdánlivou limitací této metody by mohlo být, že u výrazně patologicky prodloužené kinetiky je poločas velmi dlouhý, může přesahovat délku obvyklé registrace VO2 recovery. Ovšem pokud VO2 recovery neklesne během 3,5 minut (210 s) na 50 % VO2peak, potom se jedná již stejně o nejhorší klasifikační třídu D, u které je T1/2 VO2rec > 200 s. Proto minimální 3,5minutová doba registrace zotavovací fáze umožní určení klasifikační třídy i metodou stanovení poločasu T1/2 VO2.
  3. Metoda stanovení TC VO2 je obtížnější, pro rutinní použití méně vhodná.

K posouzení kinetiky VO2rec není potřeba dosažení maximálního metabolického vytížení při spiroergometrickém vyšetření. Kinetika VO2rec u submaximálních testů (RERpeak < 1,10) je srovnatelná s kinetikou VO2rec testů s maximálním metabolickým vytížením, což umožňuje vyhodnotit VO2rec i u pacientů s předčasně ukončeným zátěžovým testem [10].

Závěr

V dostupné literatuře jsme nenašli klasifikaci, která by jednoduchým způsobem charakterizovala kinetiku VO2rec. Námi navržená a používaná klasifikace je založena na 3 nejčastěji užívaných parametrech kinetiky VO2rec, a to %VO2-REC2, T1/2 VO2rec a TC VO2. Při rutinním vyšetření považujeme za základní metodu %VO2-REC2, protože má prokázaný prognostický význam a je stanovitelná jednoduchým výpočtem při alespoň 2minutové (lépe však 3minutové) registraci VO2rec. Druhou, doplňující metodou je T1/2 VO2rec. Komplikovanější stanovení TC VO2 lze zvážit v případě, kdy se klasifikace VO2rec podle uvedených dvou metod liší a zejména při závažnějším zhoršení kinetiky VO2rec, při zvýšeném VE/VCO2 slope nebo oscilující ventilaci při zátěži (EOV). Je-li pacientovi indikováno spiroergometrické vyšetření z důvodu posouzení funkčního stavu včetně prognózy, pak by nedílnou součástí spiroergometrického protokolu měla být zotavovací fáze s analýzou vydechovaných plynů.

Mgr. Leona Mífková, Ph.D.

leona.mifkova@fnusa.cz

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace LF MU a FN u sv. Anny v Brně

www.fnusa.cz

Doručeno do redakce 7. 12. 2016

Přijato po recenzi 20. 1. 2017


Zdroje

1. Guazzi M, Adams V, Conraads V et al. EACPR/AHA Scientific Statement. Clinical Recommendations for Cardiopulmonary Exercise Testing Data Assessment in Specific Patient Populations. Eur Heart J 2012; 33(23): 2917–2927. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehs221>.

2. Guazzi M, Ross A, Halle M et al. EACPR/AHA Scientific Statement. 2016 Focused Update: Clinical Recommendations for Cardiopulmonary Exercise Testing Data Assessment in Specific Patient Populations. Circulation 2016; 133(24): e694-e711. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/CIR.0000000000000406>.

3. Daida H, Allison TG, Johnson BD et al. Further Increase in Oxygen Uptake During Early Active Recovery Following Maximal Exercise in Chronic Heart Failure. Chest 1996; 109(1): 47–51.

4. Kriatselis ChD, Nedios S, Kelle S et al. Oxygen Kinetics and Heart Rate Response during Early Recovery from Exercise in Patients with Heart Failure. Cardiol Res Pract 2012; 2012 :512857. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1155/2012/512857>.

5. Hayashida W, Kumada T, Kohno F et al. Post-exercise oxygen uptake kinetics in patients with left ventricular dysfunction. Int J Cardiol 1993; 38(1): 63–72.

6. Mann TN, Webster Ch, Lamberts TP et al. Effect of exercise intensity on post-exercise oxygen consumption and heart rate recovery. Eur J Appl Physiol 2014; 114(9): 1809–1820. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s00421–014–2907–9>.

7. DeGroote P, Millaire A, Decloux E et al. Kinetics of Oxygen Consumption During and After Exercise in Patients With Dilated Cardiomyopathy. New Markers of Exercise Intolerance With Clinical Implications. J Am Coll Cardiol 1996; 28(1): 168–175.

8. Pavia L, Myers J, Cesare R. Recovery Kinetics of Oxygen Uptake and Heart Rate in Patients With Coronary Artery Disease and Heart Failure. Chest 1999; 116(3): 808–813.

9. Queirós MC, Mendes M, Ribeiro MA et al. Recovery kinetics of oxygen uptake after cardioupulmonary execise test and prognosis in patients with left ventricular dysfunction. Rev Port Cardiol 2002; 21(4): 383–398.

10. Fortin M, Turgeon PY, Nadreau E et al. Prognostic Value of Oxygen Kinetics during Recovery From Cardiopulmonary Exercise Testing in Patients With Chronic Heart Failure. Can J Cardiol 2015; 31(10): 1259–1265. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.cjca.2015.02.015>.

11. Tanabe Y, Takahashi M, Hosaka Y et al. Prolonged recovery of cardiac output after maximal exercise in patients with chronic heart failure. J Am Coll Cardiol 2000; 35(5): 1228–1236.

12. Cohen-Solal A, Laperche T, Morvan D et al. Prolonged Kinetics of Recovery of Oxygen Consumption after Maximal Graded Exercise in Patients With Chronic Heart Failure. Analysis with Gas Exchange Measurements and NMR Spectroscopy. Circulation 1995; 91(12): 2924–2932.

13. Hagberg JM, Mullin JP, Nagle FJ. Effect of work intensity and duration on recovery O2. J Appl Physiol 1980; 48(3): 540–544.

14. Mífková L, Siegelová J, Vymazalová L et al. Intervalový a kontinuální trénink v kardiovaskulární rehabilitaci. Vnitř Lék 2006; 52(1): 44–50.

15. Wasserman K, Hansen JE, Sue DY et al. Principles of Exercise Testing and Interpretation. Including Pathophysiology and Clinical Applications. 5th ed. Lippincott Williams & Wilkins: Philadelphia 2012. ISBN 978–1609138998.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 2

2017 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se