Šobrův den, XXIV. konference o hyperlipoproteinemi ích
Praha, 19. června 2008


Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2008; 54(7-8): 789-794
Kategorie: Abstrakta

Možnosti primární prevence kardi ovaskulárních chorob v nutriční poradně

I. Hrnčiříková1,2,3, O. Lukešová2, M. Sebera3, V. Březková1,2,3, Z. Bartošová1,2

1 Masarykův onkologický ústav Brno2 Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty MU Brno3 Fakulta sportovních studi í MU Brno

Úvod: Nutriční poradce je vysokoškolsky vzdělaným odborníkem. Náplní jeho práce je individuální a důkladná edukace v oblasti zdravého životního stylu a prevence civilizačních chorob. Spolupráce s nutriční poradno u šetří čas lékaře i náklady eventuální léčby.

Cíl: Prokázat pozitivní vliv nutriční a pohybové intervence na vybrané rizikové faktory KVO u žen s nadváho u či obezito u.

Metodika: So ubor: 35 žen, věk 24– 52 let, BMI > 25, bez farmakoterapi e, klinických příznaků KVO či jiných onemocnění, předchozí intervence. Na začátku i na konci 3měsíční nutriční, pohybové intervence a kognitivně‑behavi orální terapi e byly zjištěny: hmotnost, výška, obvod pasu, boků, TK. U 19 žen i T- CH, HDL- CH, LDL- CH.

Statistické vyhodnocení: Hladina významnosti α = 0,15, Wilcoxonův test, Cohenův koefici ent účinku d –  věcná významnost.

Výsledky: Statisticky i věcně významné změny: hmotnost [průměrný pokles (pp) 5,9 kg, p < 0,001, d = 0,49), BMI (pp 2,10, p < 0,001, d = 0,55)], obvod pasu (pp 5,88 cm, p < 0,001, d = 0,62), TKsyst (pp 5,35 mm Hg, p = 0,07, d = 0,43), TKdi ast (pp 4,42 mm Hg, p < 0,05, d = 0,58). Ve skupině s TK ≥ 130/ 85 mm Hg (N = 15): TKsyst (pp 8,73 mm Hg, p = 0,01, d = 0,82), TKdi ast (pp 4 mm Hg, p = 0,24, d = 0,52), HDL- CH/ T-CH (pp 2,12 %, p = 0,059, d = 0,28).

Závěr: Z výsledků naší studi e je zřejmé, že intenzivní so uvislá intervence vede u motivovaných jedinců k statisticky významnému poklesu některých rizikových faktorů KVO: obvod pasu, TK, BMI, HDL-CH/ T- CH. Ostatní sledované parametry se statisticky významně nezměnily, i když některé podobné studi e toto prokazují. Předpokládáme, že prokazatelné pozitivní změny v HDL-CH, LDL-CH a T- CH vyžadují delší intervenci.

Lathosterol a kampesterol při monitorování medikamentózní léčby u dětí s famili ární hypercholesterolemi í –  je vůbec indikována nízkocholesterolová di eta?

J. Hyánek, V. Martiníková, F. Pehal, L. Dubská, J. Privarová

Metabolická ambulance Oddělení klinické bi ochemi e Nemocnice Na Homolce Praha

Úvod: Medikamentózní léčba famili ární hypercholesterolemi e u dětí a adolescentů (dFH) je indikována také u starších dětí a adolescentů. Nežádo ucí účinky nebyly popsány ani v takové míře jako u dospělých a vedlejší příznaky se vyskytují vzácněji než při léčbě di etní či intoměničové. O úspěchu nízkocholesterolové di ety (NChD) rozhoduje, zda dítě di etu přijímá a jako u má toleranci cholesterolu (Ch) a jako u dosáhneme v rodině kompli anci. U řady dětí je i při dobré kompli anci úspěch NChD di ety nevýrazný, dítě nepřibývá na váze a celkový cholesterol v plazmě (CCh) se zvyšuje, takže jsme nuceni NChD zmírnit a hladina Ch často poklesne. Předpokládáme di eto u navozeno u zvýšeno u endogenní syntézu cholesterolu (ESCh). Jako markery ESCh jsme z celé řady prekurzorů po užili především lathosterol (Lat); desmosterol (Des) sleduje hladina Lat v nižší koncentraci. Pro sledování střevní absorpce Ch pak ještě doporučujeme stanovení fytosterolů (FS), především kampesterolu (Cam); sitosterol (Sit) sleduje jeho změny v nižších koncentracích.

Paci enti a metodika: 85 zdravých školních dětí ve věku 8– 18 let;18 dětí s metabolicky a molekulárně geneticky prokázano u dFH deficitem LDL- receptorů v MedPed (Brno) na di etní nebo medikamentózní léčbě. 34 dětí s metabolickým obrazem dFH, kde mutace zatím nebyly prokázány; NChD: < 200 mg cholesterolu/ den; léčba: statiny v dávce podle tolerance 2,5– 20 mg/ den buď izolovaně, nebo jejich kombinací s ezetimibem (5– 10 mg/ den). Lat, Des, Cam, Sit v plazmě stanoveny na GC/ MS Finnigan Mat 120B (CV 5,5 %), CCh a ostatní lipidové spektrum či rutinní bi ochemická vyšetření stanoveny na a utomatických analyzátorech Beckman Synchron Co ulter LX20 nebo Advi a 120 Bayer. Celé spektrum vitaminů, stopové prvky a β- karoten stanovovány na HLPC, GC, IFS či GC/ MS.

Výsledky: Spektrum markerů ESCh a FS u skupiny zdravých dětí ukazuje, že dominantním a nejsnáze monitorovatelným pe akem je Lat a Cam. Děti s dFH přicházejí už před zahájením léčby v metabolické ambulanci se zvýšeno u syntézo u Ch –  zvýšeným Lat i Des; Lanosterol pro nízké plazmatické hladiny není di agnosticky využitelný. Pro rutinní monitorování stačí sledovat jen Lat a Cam, protože Des a Sit prakticky sledují v nižších koncentracích jejich stejný trend. U všech dětí léčených statiny dochází v individuální závislosti na velikosti léčebné dávky k poklesu Lat i Des. Stanovení Lat je tak možno po užít jak k diferenci aci famili ární a alimentární hypercholesterolemi e, tak pro ověření účinnosti dávky statinové léčby. Při jejím vysazení (o prázdninách) dochází promptně ke zvýšení Lat. Samotný ezetimib snižuje hladiny CCh jen nevýrazně, u některých paci entů kompenzačně zvyšuje vstřebávání FS. V kombinaci se statiny je ezetimib velice účinný, a to jak ve snížení hladiny CCh, tak Lat. Hladiny β- karotenu a celé vitaminové spektrum či stopové prvky se v průběhu léčby statiny, ezetimibem či kombinovano u léčbo u nezměnily k patologickým hodnotám. U většiny dětí na intenzivní NChD dochází ke zvýšení Lat, u některých kompenzačně i Cam. Korelace Lat či Cam s poklesem hladiny CCh je dosti individuální, zřejmě podle tolerance a dalších regulačních mechanizmů hladiny plazmatického CCh. Paci enti s nejtěžšími mutacemi LDL-R mají i nejvýraznější změny Lat při NChD i při medikamentózní léčbě. Naše studi e pokračuje, protože v MedPedu detekují stále nové druhy mutací LDL- receptorů našich dětských paci entů.

Závěr: Vyšetřením latosterolu při přísné NChD poznáme zvýšeno u syntézu Ch už před zavedením statinové léčby nebo při jejím přerušení. Nízkocholesterolovo u di etu proto rezervujeme jen pro děti s alimentární hypercholesterolemi í, kde latosterol není zvýšený. Děti s potvrzeno u dFH musí tedy dostávat především kombinovano u medikamentózní léčbu, nikoliv NChD!

Podpořeno grantem IGA MZČR NA-7542- 3.

Ovlivnění metabolizmu cholesterolu pomocí mikrokrystalické oxidované celulózy (MDOC)

R. Hyšpler1, A. Tichá1, P. Nachtigal2, Z. Zadák1

1 Klinika gerontologická a metabolická Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové2 Katedra bi ologických a lékařských věd Farmace utické fakulty UK Hradec Králové

Úvod: MDOC –  mikrodisperzní oxidovaná celulóza je kopolymer polyanhydroglukózy a polyanhydroglukuronové kyseliny. Byly prokázány její hypolipidemické účinky na experimentálních modelech hyperlipoproteinemi e, např. apoE- defici entních myší. Cílem této studi e bylo objasnit mechanizmus hypolipidemického efektu MDOC, protože tato substance je potenci álně vhodná jako so učást tzv. funkčních potravin pro paci enty s hyperlipoproteinemi í.

Metody: Samci myší C57B16 byli rozděleni do skupin (kontrolní, di eta s 5 % MDOC, di eta s 5 % pektinu a skupina s 0,1 mg ezetimibu). Byla stanovena absorpce cholesterolu ve střevě metodo u kapalinové scintilace po aplikaci 3H-cholesterolu. Dále bylo fotometricky stanoveno množství vylučovaných žlučových kyselin ve stolici. Rychlost syntézy cholesterolu byla ověřena po podání těžké vody, metodo u GC- MS a výpočtem isotope excess. Byla vyhodnocena fermentovatelnost MDOC in vitro (stanovením objemu vznikajících plynných produktů) a in vivo (stanovením metanu ve vydechovaném vzduchu experimentálních zvířat analyzátorem MicroFID).

Výsledky a závěr: Nebyla zjištěna signifikantní inhibice absorpce cholesterolu ve střevě ani zvýšení vylučování žlučových kyselin ve stolici. Objem vznikajících plynných produktů při fermentovatelnosti in vitro byl 260 ml/ 24 hod pro pektin, 170 ml/ 24 hod pro MDOC a 0 ml/ 24 hod pro celulózu. Koncentrace metanu byla pro skupinu myší s pektinem 2 ppm, s MDOC 1,9 ppm a u kontrolní skupiny 1 ppm. Z výsledků studi e vyplývá, že MDOC je fermentabilní a mechanizmus hypolipidemického účinku je pravděpodobně obdobný jako u rozpustné di etní vlákniny.

Práce byla podpořena Výzkumným záměrem MZO 00179906.

Metabolický syndrom jako ukazatel přítomnosti inzulinové rezistence u famili ární kombinované hyperlipidemi e

D. Jackuli aková, H. Vaverková, D. Karásek

III. interní klinika Lékařské fakulty UP a FN Olomo uc

Famili ární kombinovaná hyperlipidemi e představuje nejčastější dědično u dyslipidemii, která je značně aterogenní. Zpravidla bývá asoci ována s inzulinovo u rezistencí. Cílem naší práce bylo zhodnotit vztah mezi přítomností inzulinové rezistence a výskytem metabolického syndromu u jedinců z rodin s famili ární kombinovano u hyperlipidemi í, definovano u podle nových di agnostických kritéri í: hyperlipidemičtí členové by měli hodnoty triglyceridů ≥ 1,5 mmol/ l, so učasně i hodnotu apolipoproteinu B ≥ 1,20 g/ l. Studovali jsme lipidové parametry a parametry asoci ované s inzulinovo u rezistencí u 90 jedinců z rodin s famili ární kombinovano u hyperlipidemi í a též u 38 kontrolních jedinců. Členové postižených rodin byly dále rozděleni do 2 skupin –  hyperlipidemické a normolipidemické. Proti normolipidemické a kontrolní skupině měla hyperlipidemická skupina po uze signifikantně vyšší hladinu pro inzulinu. Rozdíly v hladině inzulinu, C-peptidu a HOMA nedosahovaly statistické významnosti. Následně byli členové postižených rodin rozděleni s ohledem na přítomnost metabolického syndromu (po užita definice NCEP- ATP III). Členové z rodin s famili ární kombinovano u hyperlipidemi í s vyjádřeným metabolickým syndromem vykazovali ve srovnání s hyperlipidemickými i normolipidemickými příbuznými bez metabolického syndromu a rovněž ve srovnání s kontrolami signifikantně vyšší hladinu inzulinu, pro inzulinu i hodnotu HOMA indexu. Výskyt metabolického syndromu by mohl detekovat nejvíce inzulin- rezistentní jedince v rodinách s famili ární kombinovano u hyperlipidemi í, tedy ty, kteří mají vysoké kardi ovaskulární riziko a zasluhují agresivnější terapii.

Aktivita anti oxidačních enzymů u metabolického syndromu

J. Kodydková, L. Vávrová, M. Zeman, E. Tvrzická, A. Žák

IV. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha

Úvod: Metabolický syndrom (MS) je definován jako komplex poruch zahrnující abdominální obezitu, inzulinovo u rezistenci, dyslipidemii, zvýšeno u glykemii a vyšší krevní tlak. Škodlivý účinek hyperglykemi e, inzulinové rezistence a dyslipidemi e se projevuje oxidačním stresem, což je stav, ke kterému dochází v případě porušení rovnováhy mezi re aktivními formami kyslíku a dusíku (RONS) a anti oxidačním systémem. Anti oxidační systém zahrnuje několik složek enzymové a neenzymové povahy.

Cíl: Naším cílem bylo sledovat anti oxidační enzymy –  katalázu (CAT), glutathi onperoxidázu 1 (GPX1), glutathi onreduktázu (GR), superoxiddismutázu (SOD) a paraoxonázu 1 (PON1) u paci entů s MS.

Metodika: Do studi e bylo zařazeno 38 paci entů s MS (M/ Ž: 22/ 16) splňujících 3 a více parametrů MS. Kontrolní skupina byla párována dle pohlaví a věku (± 5 let). Aktivita enzymů byla stanovena kinetickými spektrofotometrickými metodami.

Výsledky: Ve studii byla zjištěna zvýšená aktivita GR v erytrocytech paci entů s MS v porovnání s kontrolami (8,07 ± 1,42 U/ g Hb vs 6,93 ± 1,58 U/ g Hb; p < 0,01). Dále byla prokázána snížená aktivita PON1 v séru paci entů s MS oproti ambulantním kontrolám (153,49 ± 40,59 U/ ml séra vs 181,03 ± 38,89 U/ ml séra; p < 0,01). Mezi aktivito u PON1 a koncentrací HDL- cholesterolu byla prokázána pozitivní korelace (r = 0,472, p < 0,05). Dále byla získána pozitivní korelace mezi aktivito u GR a SOD (r = 0,526, p < 0,05). Hodnoty aktivit dalších enzymů –  CAT, GPX1 a SOD se statisticky významně nelišily. U aktivity SOD byl patrný trend zvýšených hodnot u paci entů s MS ve srovnání s kontrolní skupino u.

Závěr: Předběžné výsledky této studi e ukazují vliv metabolického syndromu na aktivity anti oxidačních enzymů.

Podporováno grantem NR/ 8806- 3 a výzkumným záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. MSM 0021620820.

Syndróm MIAC (malnutriti on, inflammati on, atherosclerosis and calcificati on) negatívne ovplyvňuje pri etok kožno u mikrocirkuláci o u dorza noh v pri ebehu hemodi alýzy (HD)

E. Mistrík, V. Bláha, S. Dusilová Sulková, L. Sobotka

Klinika gerontologická a metabolická Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové

Úvod: Nehojace sa rany sú častým problémom u paci entov v chronickom HD programe. Syndróm MIAC môže vi esť k tvorbe ischemických kožných defektov.

Ci eľom tejto štúdi e bolo zhodnotiť vplyv syndrómu MIAC na periférnu kožnú mikrocirkuláci u v pri ebehu HD.

Metódy: Zmerali sme 31 paci entov (10 ži en, 21 mužov, 36 –  79-ročných, BMI 28 ±5,0) bez kožných defektov, akútneho ochoreni a či infekci e. Po užili sme systém Laser Doppler Line Scanner (LDLS®, Mo or, Devon, UK) a merali sme 10 rôznych oblastí dorza oboch nôh v pri ebehu HD s ultrafiltráci o u (897 ±465 ml). Paci entov sme rozdelili na 2 polovice podľa medi ánu sérového albuminu (S-Alb), C- re aktívneho proteínu (CRP) a kalci ofosfátového súčinu (Ca × P). Porovnávali sme počet oblastí s poklesom a vzostupom/ bez zmeny prekrveni a v oboch polovičkách pomoco u Fisherovho presného testu. Vzťahy jednotlivých bi ochemických parametrov a zmeny prekrveni a sme porovnávali pomoco u Spe armanovho korelačného koefici entu.

Výsledky: Pokles v kožnej mikrocirkulácii nastal v 70 % z meraných oblastí (tab. 1). Koreláci a zmeny mikrocirkuláci e s Ca × P (r = – 0,5, p = 0,007) bola významná, zati aľ čo koreláci a s S- Alb bola hraničná (r = 0,3, p = 0,06).

Tab. 1. Počet oblastí s poklesom/ vzostupom/ bez zmeny prekrvenia, porovnanie polovíc rozdelených podľa mediánu (S- Alb, CRP, Ca × P).
Počet oblastí s poklesom/ vzostupom/ bez zmeny prekrvenia, porovnanie polovíc rozdelených podľa mediánu (S- Alb, CRP, Ca × P).
Záver: Sérový albumín, C– reaktívny proteín a kalciofosfátový súčin sú markermi syndrómu MIAC, ktorý môže negatívne ovplyvňovať prietok krvi v kožnej mikrocirulácii v priebehu HD s ultrafiltráciou. Podporené výskumnými projektmi: MSM 0021620820, MSM 0021620819, IGA MH CR NR/ 9259- 3.

Záver: Sérový albumín, C– re aktívny proteín a kalci ofosfátový súčin sú markermi syndrómu MIAC, ktorý môže negatívne ovplyvňovať pri etok krvi v kožnej mikrocirulácii v pri ebehu HD s ultrafiltráci o u.

Podporené výskumnými projektmi: MSM 0021620820, MSM 0021620819, IGA MH CR NR/ 9259- 3.

Intervenci a zlepšuje aterogenní chronický zápalový stav meraný pomoco u macrophage chemo attractant protein- 1 (MCP- 1) u hemodi alyzovaných paci entov

E. Mistrík, V. Bláha, S. Dusilová Sulková, M. Bláha, C. Andrys, L. Sobotka

Klinika gerontologická a metabolická Lékařské fakulty UK a FN Hradec KrálovéÚstav klinické imunologi e Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové II. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové

Úvod: Chemo atraktanty ako MCP- 1 zvyšujú migráci u monocytov do arteri álnej intimy, čo môže zvýšiť riziko aterosklerózy asoci ovanej s kardi ovaskulárnymi ochoreni ami (CVD) u hemodi alyzovaných (HD) paci entov. Ci eľom tejto štúdi e bolo zhodnoteni e efektu ci elenej intervenci e na aterogénny chronický zápalový stav meraný pomoco u MCP- 1.

Metódy: Do štúdi e bolo zaradených 95 paci entov: 41 paci entov v chronickom HD programe (63,9 ±12,7-roční, 20 ži en, 21 mužov) bez akútneho ochoreni a či infekci e [C-re aktívny proteín (CRP) 5,8 (3,1 –  8,5) mg/ dl]. Kontrolná skupina pozostávala z 54 zdravých dobrovoľníkov (33 mužov a 21 ži en, 36,7 ±9,5-roční) bez CVD či rizikových faktorov aterosklerózy. Troj-mesačná intervenci a pozostávala zo zlepšeni a adekvátnosti hemodi alýzy a sanáci e chronických zápalových fokusov. Dáta boli analyzované pomoco u Wilcoxonovho testu a Mann‑Whitneyho testu.

Výsledky: CRP sa nezmenilo po intervencii. Sérová hladina MCP-1, ktorá bola významne vyšši a u HD paci entov [364 (261 –  487) ako u kontrol –  279 (213 –  331) pg/ ml, p = 0,002], významne poklesla po intervencii [283 (185 –  439) pg/ ml, p = 0,04]. Ti ež sme dosi ahli významný vzostup HDL- cholesterolu [1,16 (0,91 –  1,35) vs 1,24 (1,03 –  1,48) mmol/ ].

Záver: Terape utická intervenci a u HD paci entov s CVD a chronickým zápalových stavom môže zlepšiť aterogenézu meranú pomoco u sérového MCP-1.

Podporené projektom: IGA MH CR NR/ 9259- 3.

Vliv perorální hormonální kombinované antikoncepce na hladiny lipoproteinů a CRP

V. Soška1, J. Fi ala2

1 Oddělení klinické bi ochemi e FN u sv. Anny Brno 2 Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty MU Brno

Úvod: Estrogeny i gestageny ovlivňují významně hladinu krevních lipidů a lipoproteinů. Zvýšení HDL- cholesterolu fyzi ologickými dávkami estrogenů je považováno za jeden z faktorů, který snižuje riziko kardi ovaskulárních onemocnění u žen ve fertilním věku. Suprafyzi ologické dávky estrogenů navozují sekundární dyslipidemii (hypertriglyceridemi e i hypercholesterolemi e), gestageny moho u zvyšovat LDL-cholesterol a snižovat HDL- cholesterol.

Cíl práce: Poso udit vliv so učasné moderní perorální kombinované hormonální antikoncepce na hladinu krevních lipidů, lipoproteinů a CRP.

Metody, so ubor osob: Bylo vyšetřeno 28 žen, věk 22,8 ± 4,1 let, BMI 21,0 ± 2,3 kg/ m2. Hladina krevních lipidů (celkový cholesterol, HDL- cholesterol, LDL- cholesterol, triglyceridy, apolipoprotein AI, apolipoprotein B) a hs- CRP byla měřena před nasazením antikoncepce a za 6 měsíců jejího pravidelního užívání. Krevní lipidy byly měřeny standardními metodami (analyzátor ADVIA 1650), LDL-cholesterol byl vypočten (Fri edewaldova rovnice). Apolipoproteiny a hs- CRP byly měřeny imunoturbidimetricky (analyzátor ADVIA 1650).

Výsledky: Naměřené hodnoty sledovaných parametrů byly následující (vždy před nasazením antikoncepce a za 6 měsíců): celkový cholesterol: 4,20 ± 0,80; 4,75 ± 0,83 mmol/ l; p = 0,01; LDL- cholesterol: 2,12 ± 0,58; 2,33 ± 0,70 mmol/ l; p = 0,23; HDL- cholesterol: 1,71 ± 0,42; 1,88 ± 0,53 mmol/ l; p = 0,19; triglyceridy: 0,81 ± 0,37; 1,15 ± 0,44 mmol/ l; p = 0,003; apo AI: 1,44 ± 0,31; 1,76 ± 0,44 g/ l; p = 0,003; apo B: 0,57 ± 0,14; 0,67 ± 0,19 g/ l; p = 0,03; hs-CRP: 0,81 ± 1,49; 2,27 ± 2,11 mg/ l; p = 0,004.

Závěr: Kombinovaná hormonální antikoncepce zvyšuje po 6 měsících statisticky významně krevní hladinu triglyceridů, celkového cholesterolu, apolipoproteinů AI a B i C- re aktivního proteinu. Změny v hladinách HDL- cholesterolu a LDL- cholesterolu nebyly statisticky významné.

Tato práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NR 8841- 4.

Metabolic syndrome of insulin resistance, fibrinolysis disorders and high- sensitivity CRP in pati ents in the acute phase of ischemic stroke and their relati on to the carotid dise ase

I. Vlachova1, H. Vaverkova2, R. Herzig1, D. Novotny3, B. Krupka1, V. Krcova4, A. Bartkova1, D. Sanak1, K. Langova5, P. Kanovsky1 

1 Stroke Center, Department of Ne urology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University and University Hospital, Olomo uc2 Department of Internal Medicine III, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University and University Hospital, Olomo uc 3 Department of Clinical Bi ochemistry, University Hospital, Olomo uc4 Department of Hemato- Oncology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University and University Hospital, Olomo uc5 Institute of Bi ophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University, Olomo uc

Backgro und and aims: Ischemic stroke (IS) is mostly associ ated with atherothrombosis. Metabolic syndrome of insulin resistance (MSIR) represents an important risk factor (RF) for ischemic he art dise ase and stroke. MSIR is associ ated with hemostasis disorders and subclinical inflammati on, both further incre asing the risk of atherosclerosis. The aim was to assess the MSIR occurrence in the acute phase of IS and its associ ati on with fibrinolysis disorders and inflammatory markers, and relati on to the carotid dise ase.

Methods: NCEP- ATP III criteri a were used for MSIR di agnosis. Assessment of vWF, tPA and PAI‑1 was used for the evalu ati on of fibrinolytic system. High- sensitivity CRP (hsCRP) was used as a marker of subclinical inflammati on. The set consisted of 111 acute IS pati ents (65 males, 46 females, average age 60.2 ± 10.4 ye ars). Control gro up (CG) consisted of 58 he althy sub-jects (32 males, 26 females, average age 57.1 ± 9.9 ye ars). The degree of carotid stenosis was classifi ed as ≤ 30%, 31– 69%, ≥ 70%. χ2 test, Mann‑Whitney U test and Wilcoxon Signet Rank test were appli ed when assessing statistical significance.

Results: MSIR occurrence was significantly higher in IS versus CG subjects (p < 0.0001). Higher PAI‑1 level was observed in IS pati ents (p < 0.01). Significantly higher levels of fasting insulin (p < 0.001) and hsCRP (p < 0.0001), and significantly more severe atherosclerotic changes in carotid arteri es (p < 0.002) were present in IS pati ents with MSIR attributes, when compared to those witho ut them.

Conclusi ons: MSIR represents an important RF also in IS and it is associ ated with more severe carotid dise ase. Subclinical inflammati on and fibrinolysis disorders are significantly associ ated with MSIR.

Úloha polymorfizmu – 203A/ C v regulaci exprese cholesterol-7α- hydroxylázy

M. Zimolová1,2, J. Kovář1,2, M. Jirsa1

1 Institut klinické a experimentální medicíny Praha2 Centrum výzkumu chorob srdce a cév Praha

Úvod: Cholesterol-7α-hydroxyláza, klíčový regulační enzym v bi osyntéze žlučových kyselin, hraje důležito u roli v regulaci hladiny cholesterolu. Opakovaně bylo demonstrováno, že polymorfizmus – 203A/ C v promotoru genu pro cholesterol--7α- hydroxylázu (CYP7A1) je asoci ován s hladino u cholesterolu, respektive s odpovědí cholesterolemi e na obsah tuku a cholesterolu v di etě. Úloha tohoto promotorového polymorfizmu v regulaci exprese CYP7A1 však nebyla dosud objasněna.

Cílem naší práce bylo zjistit, jak polymorfizmus – 203A/ C a další polymorfizmus – 469C/ T, který je s tímto polymorfizmem v těsné vazbě, ovlivňují expresi CYP7A1 v buněčných lini ích odvozených od jaterních buněk. Zároveň bylo zjišťováno, zda se obě vari anty liší v odpovědi na stimulaci inzulinem.

Metodika: Exprese genu byla stanovena pomocí duálního luciferázového stanovení. Do buněčné lini e HepG2 nebo HuH7 byl transfekcí vnesen plazmid pGL3 neso ucí jeden ze čtyř možných haplotypů promotoru CYP7A1: [– 203A; – 469C], [– 203C; – 469T], [– 203C; – 469C], [– 203A; – 469T]. Jako kontrola byl po užit plazmid pGL3 s opačně ori entovaným promotorem [– 203A; – 469C] nebo [– 203C; – 469T]. Exprese byla studována za bazálních podmínek a po 6-  nebo 16hodinové stimulaci inzulinem.

Výsledky: Haplotypy neso ucí v pozici – 203 cytosin (C) byly exprimovány přibližně 5násobně (lini e HepG2), resp. 3,5násobně (lini e HuH7) oproti haplotypům neso ucím v téže pozici adenosin (A). Za rozdíly v expresi CYP7A1 tedy zřejmě odpovídá polymorfizmus v promotoru v poloze – 203. V odpovědi exprese obo u vari ant promotoru CYP7A1 na stimulaci inzulinem nebyly pozorovány žádné rozdíly.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NR 8987- 3.


Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 7-8

2008 Číslo 7-8

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se