C−reaktivní protein – editorial


Autoři: Š. Svačina
Působiště autorů: III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2006; 52(11): 1004-1005
Kategorie: Editorial

Če­řovská J et al. Pre­va­lence hla­din C–reaktivní­ho pro­tei­nu u do­spě­lé po­pu­la­ce dvou re­gio­nů Čes­ké re­pub­li­ky a je­jich vztah k tě­lesné­mu slo­že­ní. Vnitř Lék 2006; 52(11): 1045-1050.

Člá­nek J. Če­řovské et al o C–reaktivním pro­tei­nu na­va­zu­je na tra­di­ci exce­lentních epi­de­mio­lo­gických stu­dií, ze­jmé­na ty­reoi­deo­lo­gických, pro­vá­dě­ných po mno­ho let Endokri­no­lo­gickým ústa­vem v čes­kých okre­sech či prů­mys­lo­vých pod­ni­cích. Je jen lo­gic­ké, že pod no­vým ve­de­ním endokri­no­lo­gické­ho ústa­vu je ten­to pří­stup vy­uží­ván i v obe­zi­to­lo­gii.

Au­to­ři za­chy­ti­li ve dvou čes­kých okre­sech 20,2 % osob s vy­so­kým kardio­vasku­lárním ri­zi­kem po­dle hsCRP. 3,9 % osob mě­lo pak hsCRP v pás­mu ty­pic­kém pro in­fekč­ní one­moc­ně­ní. Ta­to hod­no­ta by­la v jed­nom z okre­sů do­kon­ce 2krát vyš­ší než v dru­hém. Vliv po­hla­ví se na hla­di­nách hsCRP pro­je­vil sta­tis­tic­ky vý­znam­ně: vy­so­ké ri­zi­ko kardio­vasku­lárních one­moc­ně­ní u 14,8 % mu­žů a u 23,3 % žen. Hla­di­ny CRP iden­ti­fi­ku­jí­cí zá­nětli­vé one­moc­ně­ní by­ly čas­tě­ji zjiš­tě­ny u žen (ve 4,7 %) než u mu­žů (ve 2,6 %). Nej­sil­něj­ší vztah mě­lo hsCRP k vá­ze tě­les­né­ho tu­ku.

Ta­to prá­ce, usku­teč­ně­ná na čes­ké po­pu­la­ci, pro­ka­zu­je zná­mou sku­teč­nost, že CRP již ne­ní jen pou­hým marke­rem akut­ní­ho zá­ně­tu, ale je marke­rem chro­nic­ké­ho sys­té­mo­vé­ho zá­ně­tu a pre­dikto­rem mno­ha dal­ších je­vů kardio­vasku­lárních pří­hod, me­ta­bo­lické­ho synd­ro­mu, hy­per­ten­ze i diabe­tu [1] Zjiš­tě­né vý­sled­ky jsou za­jí­ma­vé a je ško­da, že je au­to­ři ne­publi­ko­va­li i v za­hra­nič­ní li­te­ra­tu­ře. CRP pře­di­ku­je kardio­vasku­lární ri­zi­ko i u Ja­pon­ců, u nichž jsou obec­ně je­ho hla­di­ny niž­ší [2]. CRP je vyš­ší u hy­perto­ni­ků, a to do­kon­ce již u tzv. hy­per­ten­ze z bí­lé­ho pláš­tě [3].

Znač­né pro­blé­my ovšem vi­dím v in­ter­pre­ta­ci těch­to zjiš­tě­ných za­jí­ma­vých vý­sled­ků. Pro­blém je v ri­gidním se dr­že­ní in­ter­pre­ta­ce hla­di­ny CRP. Zce­la jis­tě ne­lze tvr­dit, že té­měř 2krát ví­ce žen než mu­žů má vy­so­ké kardio­vasku­lární ri­zi­ko. Správ­ná for­mu­la­ce je, že ma­jí CRP v pás­mu vyš­ší­ho ri­zi­ka kardio­vasku­lární­ho one­moc­ně­ní. Kaž­dý inter­nis­ta ví, že na ko­ro­nár­ních jed­not­kách je hospi­ta­li­zo­vá­no o ně­co ví­ce mu­žů než žen a že na interme­diárních od­dě­le­ních je ob­vyk­le tře­ba vět­ší ka­pa­ci­ta lů­žek pro muž­ské než pro žen­ské pa­ci­en­ty. Pohlavním roz­dí­lům je však v kardio­lo­gii vě­no­vá­na do­sud ma­lá po­zor­nost. Ne­dáv­no mně po­lo­ži­la jed­na re­dak­to­ra po­pu­lár­ní­ho ča­so­pi­su ně­ko­lik otá­zek o in­fark­tu u žen – Vy­sky­tu­je se čas­tě­ji? Má ji­ný prů­běh? Má ji­né kom­pli­ka­ce? Jak čas­to se vy­sky­tu­je před pře­cho­dem? Od­ká­zal jsem ji na kar­dio­lo­ga, ale ona mi od­po­vě­dě­la, že už ji ně­ko­lik kardio­lo­gů řek­lo, že to přes­ně ne­ví. Sku­teč­ně v mno­ha kardio­lo­gických stu­di­ích ne­jsou zjiš­tě­ny roz­dí­ly v ri­zi­ko­vých fak­to­rech s vý­jim­kou HDL–cho­les­te­ro­lu. Je te­dy otáz­kou, zda to­mu mů­že být u CRP ji­nak? Pro­blém je mož­ná v tom, že au­tor­ka ci­tu­je 3 ro­ky sta­ré prá­ce, ovšem dy­na­mi­ka po­zná­ní o CRP je v sou­čas­nos­ti vy­so­ká. CRP sku­teč­ně růz­ně ko­re­lu­je s ri­zi­ko­vý­mi fak­to­ry ate­roskle­ró­zy u mu­žů a žen [4]. U mu­žů ne­ko­re­lu­je s dal­ší­mi ri­zi­ko­vý­mi fak­to­ry kardio­vasku­lárních one­moc­ně­ní, za­tím­co u žen ano. V regresní ana­lý­ze pak 30 % va­ria­cí hla­di­ny CRP vy­svět­lu­jí trigly­ce­ri­dy a BMI. U žen tak CRP vy­po­ví­dá o ně­čem ji­ném než ostat­ní ri­z­iko­vé fak­to­ry, kdež­to u mu­žů nic no­vé­ho ne­při­ná­ší.

I kom­plex­ní po­sou­ze­ní ri­zi­ko­vých fak­to­rů např. po­mo­cí mo­de­lu SCO­RE se v ně­kte­rých po­pu­la­cích mů­že cho­vat ji­nak u mu­žů a žen [5]. Např. v Nor­ské stu­dii u star­ších žen ri­zi­ko nadhodno­cu­je a mu­žů podhodno­cu­je. Na­opak jed­na z ne­dáv­ných stu­dií uká­za­la, že CRP pre­di­ku­je sr­deč­ní se­lhá­ní u mu­žů, a ni­ko­li u žen [6].

Pro­blém je te­dy nej­spí­še v intrepre­ta­ci dat. Hra­ni­ce CRP vy­so­ké­ho ri­zi­ka kardio­vasku­lární­ho a zá­nětli­vé­ho zvý­še­ní ne­mů­že být ost­rá. Kaž­dý zá­nět ně­kdy za­čí­nal a ně­kdy kon­čil a při­tom zce­la ne­po­chyb­ně pro­chá­zel i pás­mem kardio­vasku­lární­ho ri­zi­ka. Vyš­ší hod­no­ta zá­nětli­vé­ho CRP u žen tak vy­svět­lu­je i vyš­ší hla­di­nu v pás­mu kardio­vasku­lární­ho ri­zi­ka.

Au­to­ři dá­le pře­svěd­či­vě pro­ka­zu­jí, že vyš­ší CRP sou­vi­sí s ku­mu­la­cí tu­ku ze­jmé­na abdo­mi­nální­ho. In­ter­pre­ta­ce, že prá­vě hmot­nost tu­ku nej­ví­ce ko­re­lu­je s CRP, je spor­ná, jed­not­li­vé ko­re­lač­ní ko­efi­cien­ty se prav­dě­po­dob­ně vý­znam­ně­ji ne­li­ší. Je však zce­la ne­po­chyb­né, že zdro­jem sys­té­mo­vé­ho zá­ně­tu je tu­ko­vá tkáň. Po­dob­ně jsme ne­dáv­no ji­nou me­to­dou pro­ká­za­ly, že tu­ko­vá tkáň je i po kardio­chi­rurgickém vý­ko­nu tká­ní, kte­rá vy­vo­lá­vá sys­té­mo­vý zá­nět [7].

Zá­vě­rem lze te­dy shr­nout: vyš­ší CRP ne­po­chyb­ně sou­vi­sí s kvan­tem tě­les­né­ho tu­ku, ze­jmé­na abdo­mi­nální­ho. Epi­de­mio­lo­gická stu­die MUDr. J. Če­řovské uká­za­la, že po­čet osob s vy­so­kou hla­di­nou CRP je u nás vy­so­ký. Zá­věr, že CRP svěd­čí pro vyš­ší kardio­vasku­lární ri­zi­ko u žen, ovšem zce­la jis­tě z uve­de­ných dat ješ­tě dě­lat ne­lze.

prof. MUDr. Ště­pán Sva­či­na, DrSc., MBA

III. in­ter­ní kli­ni­ka 1. LF UK a VFN v Pra­ze

www.vfn.cz

e–mail: sva­ci­na@lf1.cu­ni.cz

Do­ru­če­no do re­dak­ce: 8. 10. 2006


Zdroje

1. Koenig W, Khuseyinova N, Baumert J et al. Increased Concentrations of CReactive Protein and IL-6 but not IL-18 Are Independently Associated With Incident Coronary Events in Middle-Aged Men and Women. Results From the MONICA/ KORA Augsburg Case-Cohort Study, 1984–2002. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2006; E-publikace.

2. Saito I, Sato S, Nakamura M et al. A low level of C-reactive protein in Japanese adults and its association with cardiovascular risk factors: The Japan NCVC-Collaborative Inflammation Cohort (JNIC) Study. Atherosclerosis 2006; E-publikace.

3. Arena R, Arrowood JA, Fei DY et al. The Relationship Between C–Reactive Protein and Other Cardiovascular Risk Factors in Men and Women. J Cardiopulm Rehabil 2006; 26: 323–327.

4. Conen D, Dieterle T, Utech K et al. Creactive protein and B-type natriuretic peptides in never-treated white coat hypertensives. Hypertens Res 2006; 29: 411–415.

5. Lindman AS, Selmer R, Tverdal A et al. The SCORE risk model applied to recent population surveys in Norway compared to observed mortality in the general population. Eur J Cardiovasc Prev Rehabil 2006; 13: 731–737.

6. Kardys I, Knetsch AM, Bleumink GS et al. C–reactive protein and risk of heart failure. The Rotterdam Study. Br J Nutr 2006; 152: 514–520.

7. Kremen J, Dolinkova M, Krajickova J et al. Increased subcutaneous and epicardial adipose tissue production of proinflammatory cytokines in cardiac surgery patients: possible role in postoperative insulin resistance. J Clin Endocrinol Metab 2006; E-publikace.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 11

2006 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se